• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Základní pravidlo zní: nepočítejte s tím, že se zahřejete pohybem. Při pozorování stojíte nebo sedíte dlouhé hodiny v klidu, a tělo tak produkuje minimum tepla. Proto je nutné obléci se tak, jako byste měli venku teplotu o deset až patnáct stupňů nižší, než ukazuje teploměr. To platí dvojnásob v létě, kdy se po západu slunce vzduch rychle ochlazuje a vy byste se snadno nechali zmást denním vedrem.

Při dlouhodobějším používání se vyplatí sledovat, kolik dat vám aplikace stahuje. Některé programy vyžadují neustálé připojení k internetu, aby aktualizovaly polohy satelitů nebo asteroidů. Pokud máte omezený datový tarif, stáhněte si hvězdné mapy do paměti telefonu v režimu offline. Většina kvalitních aplikací tuto funkci nabízí, stačí ji jen najít v nastavení. A pozor – při instalaci si všímejte, jaká oprávnění aplikace požaduje. Hvězdářská aplikace nepotřebuje přístup k vašim kontaktům ani k mikrofonu. Pokud takové oprávnění vyžaduje, je to varovný signál.

Dalšími vhodnými místy jsou Beskydy, DokončEní InteriéRu konkrétně hřebeny Radhošť a Smrk, a také Žďárské vrchy v okolí Devíti skal. Na Moravě pak stojí za zkoušku Bílé Karpaty, zejména okolí Velké Javořiny. V těchto oblastech si dejte pozor na jednu věc: i když jsou daleko od měst, občas se v údolích objeví mlha, která rozptyluje světlo z dálky. Ideální je proto vyrazit za jasné, suché noci a sledovat předpověď počasí alespoň dva dny předem.

Kompozice dělá z technicky dokonalé fotky umělecký zážitek. Neumisťujte Mléčnou dráhu do středu záběru – dejte ji do třetin, ať má prostor „proudit" krajinou. Vezměte si s sebou čelovku s červeným světlem a baterku, abyste mohli nasvítit popředí (skálu, stromy, siluetu člověka) na dobu 2–3 sekund při dlouhé expozici. Nakonec si zkuste vytvořit sérii asi 10–15 snímků a pořiďte i kalibrační snímky (dark frame) – usnadníte si tím zpracování v editoru, kde se vyhnete šumu.

Co vám aplikace neřekne, a co si proto musíte pohlídat sami Ani ta nejlepší aplikace nenahradí základní znalost oblohy. Většina z nich umí zobrazit polohu planet, ale jen málokterá poradí s tím, kdy je nejvhodnější čas pro pozorování. Spolehněte se na vlastní úsudek – pokud je venku zataženo, žádná aplikace vám neukáže hvězdy. Stejně tak se vyhněte pozorování z míst s velkým světelným znečištěním, jako jsou centra měst. Aplikace sice umí filtry pro snížení jasu, ale skutečnou tmavou oblohu nenahradí. Vždy si proto předem zjistěte předpověď počasí a vyrazte na místo, kde je horizont co nejméně rušen.

Když už máte software nainstalovaný, nezapomeňte vypnout automatické otáčení obrazovky. Při naklonění telefonu k obloze se obraz často převrátí, což vede k dezorientaci. U některých aplikací se vyplatí přepnout do režimu „noční vidění", který přepne barvy na červené spektrum. Šetří to nejen baterii, ale hlavně oči – po pohledu do displeje se vám rychleji přizpůsobí tma, takže nepřijdete o slabě svítící mlhoviny. Typická chyba začátečníků spočívá v tom, že se snaží najít objekty podle malé mapky na displeji, místo aby telefon drželi rovnoběžně se zemí a nechali ho pracovat.

Světelné znečištění je nepřítel číslo jedna. I zdánlivě malá obec na obzoru dokáže přebarvit noční oblohu do žluta nebo oranžova. In case you have virtually any queries relating to wherever along with how you can make use of sem, it is possible to e mail us with our web site. Vyhledejte si mapy světelného znečištění (např. na webu), ale pozor – i zdánlivě tmavé místo může být zničeno blízkým městem. Ideální je vyrazit alespoň 2–3 hodiny od větších sídel, nejlépe do oblastí s nadmořskou výškou nad 1000 metrů, kde je vzduch čistší. Předem si také ověřte fázi měsíce – nejlepší je nov nebo týden před ním, kdy měsíc nezapadá.

Druhým kritickým bodem je expozice – a zde dělá většina lidí chybu. Snaží se foťákem „vytáhnout" maximum světla tím, že nastaví dlouhý čas závěrky (třeba 30 sekund) a vysoké ISO. Výsledkem je roztažená, oranžová obloha a hvězdy v podobě protáhlých čar. Mléčná dráha potřebuje jiný přístup: kratší čas (kolem 10–15 sekund podle ohniskové vzdálenosti), nižší ISO (kolem 1600–3200) a zejména clonu otevřenou na maximum. Nikdy nepoužívejte clonu vyšší než f/2.8, jinak ztratíte potřebné světlo.

Když se řekne Mléčná dráha, většina si představí světelný pás na noční obloze. Málokdo ale ví, že tento pás je ve skutečnosti pohledem do roviny naší galaxie zevnitř. Pro pozorovatele ze Země je to jako dívat se na okraj talíře, na kterém stojíme. Základní orientace v galaktické struktuře přitom není jen teoretická záležitost — pomáhá pochopit, proč vidíme noční oblohu právě tak, jak ji vidíme, a proč jsou některé části vesmíru snáze pozorovatelné než jiné.